Tapetování

Krátký výlet do tapetové historie a další zajímavosti

Opravdu jen stručně

Než vyrazíme

Před cestou do historie tapet se musíme zastavit u vzoru a ornamentu. Tyto elementy jsou totiž pro tapety klíčové v celých jejich dějinách. Vítejte tedy ve starší době kamenné! Tehdy, před 40 – 30 000 lety, začal poprvé člověk zdobit předměty. Nejspíš už se nedozvíme, jakou měli první tvůrci motivaci k tvorbě ornamentů. Ale mezi odborníky převládá názor, že ještě nešlo o estetické důvody, ale že smysl zdobení předmětů byl rituální.

První vzor

Nejstaršími zaznamenanými vzory byly z čar vytvořené „X“ nebo „V“, trojúhelníky, mnohoúhelníky, ale i oblouky a kruhy. Tyto první jednoduché vzory vytvářely řazením za sebou první ornamenty. Šlo o jednoduchou dekorativní geometrii. Možná vás bude zajímat, že slovo „ornament“ má původ v latinském „omare“, „zdobit“. Sám o sobě je ornament nefunkční. Smysl dostává až užitím na odpovídajícím předmětu, či materiálu.

Vynález papíru

Pro výrobu tapet měl vynález papíru rozhodující význam. V kalendáři jsme se rázem posunuli až do roku 105 n. l., do Číny. A přestože si Číňané tajemství výroby papíru bedlivě střežili, přeci jen se kolem roku 800 dostalo na Blízký východ a tudy ve 12. století do Evropy.

Předchůdci tapet

Ve středověku se natahovaly pozlacené kůže na dřevěné rámy, jimiž se obkládaly zdi. Těmto obkladům se říkalo španělská kůže. Každému hned bylo jasné, odkudže tato móda přišla. Nešlo jen o módu, ale i o funkčnost – takové kůže dobře izolovaly chladné středověké kamenné zdi. Vedle kůže pak byly dalšími předchůdci tapet tapisérie. Papírová tapeta představovala vlastně jen levnou náhražku drahých, pro bohaté určených, tapisérií a španělských kůží.

Malované tapety

Tapety se zprvu netiskly, ale malovaly. Zde už je historie naprosto konkrétní. Byl to Jean Bourdichon, francouzský malíř a iluminátor, který pro rezidenci Ludvíka XI. v roce 1481 pomaloval padesát rolí papíru anděly na modrém pozadí. Konec 15. století je ve znamení rozmachu dekorování papírovými tapetami. Tapety se používaly nejen na stěny, ale třeba i na skříně a knihovny.

A začínáme tisknout

O rozmach tapetářství se zásadně zasloužila francouzská rodina Papillonů. Jean Papillon, který je považován za objevitele vzorovaných tapet, založil první továrnu na jejich výrobu a v roce 1688 vyrobil i první papírovou tapisérii. Umění otce bohatě rozvinul jeho syn – Jean Michael Papillon, vyhlášený rytec a tiskař. Jako první začal používat tiskové bloky pro opakované vzory tištěné na samostatných listech, což bylo sice náročné a drahé, nicméně tato technologie vydržela až do 18. století.

Vláda Francie a Anglie

Předpokladem pro výrobu tapet s opakujícím se vzorem bylo kvalitní tiskařské zázemí. To měly především Anglie a Francie. Jean Baptiste Réveillon, obchodník s galanterií a papírník, začal roku 1753 dovážet ve velkém tapety z Anglie. Měl s nimi tak velký úspěch, že neváhal investovat manželčino věno do vlastní produkce. Rozhodně neudělal chybu. Jeho tapety Papier bleu d'Angleterre se staly populární a dostaly se až na stěny rezidence královny Marie Antoinetty. Réveillon se stal výhradním královským dodavatelem a jeho tapety musel mít každý, kdo něco znamenal. Po Francouzské revoluci musel utéct do Anglie, kde otevřel novou továrnu. A tak se světovou jedničkou tapetářského průmyslu stala po Francii zase Anglie.

Konečně tištěná tapetová role!

Zůstaňme ještě na chvíli v Anglii, kde se už v 17. století tisklo o sto šest. Samostatně tištěné archy odvál čas, a díky Angličanům se v roce 1830 objevila manufakturou vyrobená tapetová role. Výroba se zlevnila a tapety se dostaly všude – i do dětských pokojů. První stroj na výrobu tapet se prý ale rozběhl ve Francii. Francouzský král Ludvík XVI. v roce 1778 vydal výnos, jímž určil délku tapety na 34 stop, tedy cca 10m (dnes má standardní evropský model rozměry 0,53 x 10,05m). Možná ji ale ve Francii nerolovali.

Takřka naše současnost

V 19. století už se tapety vyrábějí ve velkém a téma technologie přestává být zajímavé. Škála tapetových materiálů se ruku v ruce s technickým pokrokem rychle rozvíjí. Tapety jsou již široce dostupné a na své si přijdou i ti, co mají hlouběji do kapes. V Čechách vypukl tapetový boom v 70. a 80. letech 20. století. Tapety se vyráběly z tenkého papíru a v panelácích se lepily na všechny zdi rovnou na beton. Kdo se je někdy pokoušel sundat, na marné seškrabování nezapomene.

Dnes si můžete vybrat mezi vliesovými, vinylovými, textilními, či – samozřejmě starými dobrými – papírovými tapetami. Liší se vlastnostmi a způsobem lepení. Hlavním kritériem výběru je design. A zde, i díky digitálnímu tisku, je škála nabídky doopravdy neomezená.

Motivy v historii tapet

Renesance

Inspirace květinovými motivy, symetricky uspořádanými, vzešla z textilních látek. Tehdejší tón módy udávala především severní Itálie. Další motivy byly inspirovány například ornamenty maurských maleb a mozaik. V Anglii se v té době tiskly portréty předků a šlechtické erby.

Baroko

Okázalé, přepychově zdobné vzory s přírodními motivy v sytých barvách snadno vytlačily tapety imitující dřevo. Inspirací byl hedvábný brokát a taktéž gobelíny s výjevy lovu. Anglické vzory imitovaly textil: výšivky a krajky. Obvyklá byla i nápodoba omítky, či mramoru.

Pozdní baroko

Barokní opulentnost přešla do lehkosti a půvabu. Rozšířené byly barevné květiny, napodobovaly se také čínské vzory. V oblibě byly stylizované bílé květy, používal se motiv vázy a objevil se vzor rokaj, stylizovaná mušlička. Syté barvy změkly do pastelových.

19. až 21. století

Do stylu tapet se otiskly všechny významné umělecké směry: secese, art deco, bauhaus, funkcionalizmus, pop art i op art. Samozřejmě, že trendy designu tapet se vždycky neohlížely jen na to, co se děje ve výtvarném umění a prodávaly se a prodávají tapety nejrůznějších vzorů, materiálů a barev.

Zajímavosti

Tapety ve vzduchu

Roku 1783 vyrobil tapetář Réveillon obal na legendární montgolfiéru, tedy první horkovzdušný balón na světě. Startovala ve Versailles, tak si umíte představit tu událost.

Čínské tapety

Už od 17. století kreslili Číňané na bílý morušový papír typické jedinečné květiny, ptáky, stromy, skály a pagody. Přestože znali tisk, ruční práce a díky ní i naprostá originalita, zvítězila. Tapety, jejichž cena nebyla nízká, dováželi do Evropy i Ameriky.

Měděné hřebíky

V 17. století se tapety ještě nelepily. Nejdříve se nalepily na plátno, a to se připevnilo na zeď měděnými hřebíky. K překrytí nehezkých hřebíkových hlaviček se používaly elegantní bordury. A i když pak měděné hřebíky odvál čas, typ užšího vodorovně lepeného pruhu tapety – bordury – se zachoval dodnes.

Stropní tapety

Nebyly vůbec neobvyklé, a protože se na stropech opotřebují méně než na stěnách, dochovalo se jich poměrně dost (například v Christ's College v Cambridgi). Používaly se od poloviny 16. století a jako jejich dekor vítězila imitace dřeva a vyřezávané vzory.

Trest smrti

V Anglii byly tapety mimořádně oblíbené, čehož si všimly i daňové úřady. Zakázaly dovoz a roku 1712 uvalily na tapety daň jako na jiné luxusní zboží. Daňoví úředníci vyrazili do obchodů a začali označovat každý tapetový arch ještě před nalepením jakýmsi ochranným znakem. A další ochranný znak přidali úředníci po nalepení, u zákazníků doma. Lidé toto nařízení obcházeli protože chtěli ušetřit. Jednak si proto začali tapety nechávat malovat až doma a také se ochranné znaky začaly falšovat. Vše dospělo až tak daleko, že v roce 1806 byl za falzifikování ochranných znaků zaveden trest smrti!